Ugarit

2. 6. 2017 – Sýrie, Asie
Hanzelka a Zikmund
Hanzelka a Zikmund

Ačkoli mě to prostě táhne víc na západ, s každou další kapitolou H+Z si musím přiznat, že východ a zejména ten blízký, je nesmírně fascinující. Věděli jste například, odkud pochází vůbec první dochovaný notový zápis? Z Ugaritu v Sýrii.

Ale popořádku. H+Z projížděli syrským pobřežím na cestě z Turecka do Libanonu na „psací“ zastávku. I když se jedná patrně o nejúrodnější část Sýrie, mé pozornosti neunikla věta, že na něm není v podstatě nic zajímavého. Tedy kromě historie. Ta je zajímavá až běda! Zdejší lokalita byla osídlena již v šestém století před naším letopočtem. Svého vrcholu dosáhla někdy mezi lety 2000 až 1200 před Kristem.

Pohled do studny věků | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Pohled do studny věků | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

Ačkoli se v mnoha vykopávkách ať v Egyptě nebo Turecku postupně nacházely tabulky se zmínkami o slavném království Ugarit, nikde po něm nebylo ani vidu ani slechu. Nikdo neměl ponětí, kde by se bylo mělo nacházet. Až, jak již tomu v takových případech bývá, zasáhla náhoda. Jakýsi syrský bezzemek se v roce 1928 rozhodl, že si na pahorku mezi rameny říčky Nahr el-Fidd obdělá políčko s kukuřicí. Primitivním pluhem vyoral pár střepů a poklad byl na světě.

Vstupní brána do města | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Vstupní brána do města | Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Za těch "pár" let se na vstupní bráně Ugaritu nemohlo nic změnit. | https://regolinigalassi.files.wordpress.com
Za těch "pár" let se na vstupní bráně Ugaritu nemohlo nic změnit. | https://regolinigalassi.files.wordpress.com

Následující video je jediné, které jsem dohledala, a na kterém jsou záběry přímo z Ugaritu. Snímky začínají od minuty 3:09. 

V květnu následujícího roku začala lokalita vydávat svá tajemství. Vedle úlomků a základů budov, se zde našly i hliněné tabulky s dosud neznámým klínovým písmem. Město Ugarit bylo svého času významným mezinárodním přístavem. Spolupracovalo střídavě tu s Egyptem, tu s Chetity. Vedla tudy hedvábná stezka, po níž mířily karavany z Indie. Vybavení kanalizací a vodovodem bylo samozřejmostí, o které si většina Evropy mohla nechat zdát ještě před dvě stě lety…

Pak přišel konec. Kolem roku 1180 před naším letopočtem padlo království za oběť mořským národům (wikipedie je krásně definuje jako „národy neznámého původu, které útočily a ničily starověké bohaté civilizace, mnohé úspěšně"). A tak jediné, co po této vyspělé kultuře zbylo, jsou vykopávky, ale hlavně nejstarší abeceda světa a notový zápis. Je to lidská přirozenost?Nepřát. Když se má někdo lépe, okrást a zničit, ať je na tom stejně jako já! Ach jo.

Skladba, kterou je možné shlédnout na videu v podání syrsko-amerického klavíristy a skladatele Maleka Jandaliho je moderním přepisem nejstaršího notového zápisu světa (více např. zde).

Foto: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, Archiv H+Z, autor: Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Poděl se o svůj názor

Související články